Co je to ten klezmer

TEORETICKÁ  PŘÍLOHA
ČESKÝCH KLEZMEROVÝCH STRÁNEK

novinky - české kapely
 byli tu anebo spíš nebyli - co je to ten klezmer

 

 

Knihy: Klezmeři
Noty:
Tif in veldele - Jožka - Di Grine Kuzine
Překlady: Tif in veldele, Di grine kuzine - Fischerlied , Tumbalalayka
Obecné stati: Klezmer

Tif in veldele

(
Hluboko v lesíčku) tradicionál

Hluboko v lesíčku stojí stromeček / a na něm větvičky / a co se týče mne chudého ševčíka / je tam mé srdéčko

Na tom stromečku roste větvička / a na ní kvetou kvítky / a mé ubohé slabé srdce / trápí se pro svou milou

Na té větvičce sedí ptáček / a ten ptáček zpívá / a co se týče mne, chudého ševčíka / mé srdéčko puká

Di grine kuzine

(
Naivní sestřenice) - tradicionál

Přišla ke mně sestřenice / krásná jako zlato byla ta naivka / tváře jako rudé pomeranče / nohy jako stvořené k tanci

Vlasy jako jemně tkané hedvábí / zuby jako vybrané perly / oči jako ranní nebeská modř / rty jako krásné třešně

Nechodila, ale poskakovala / nemluvila, ale zpívala / stále živá a veselá / taková byla moje sestřenice

A za pár roků / se z mé sestřenice stal vrak / od výplaty k výplatě ubývala / až z ní nic nezbylo

Zrovna dneska jsem za ní zašel / a zeptal jsem se jí: co pořád děláš, ty epesní naivko / ztěžka si povzdechla a já jsem mohl číst v její tváři / shořet by měl ten Kolumbův svět

Fisherlied

z repertoáru
Klezmatics - CD Jews with Horns - překlad z jidiš Martin Šmíd -

Vyjel rybář na moře než slunce začlo svítit / co tak rybář může chtít - přece rybu chytit // Vlnka s vlnkou hraje si, vítr fouká "ja a ne" / je snad moře jako já vážně zamilované? // Chodím si to sem a tam po nábřeží a sním / o tom že svou pravou lásku jednou objevím // Rybář zas nic nechyt, žádná z ryb není ta pravá / a ze mně se pomaloučku melancholik stává

Tumbalalajka

překlad z jidiš Martin Šmíd

- Stojí chlapec trápí se moc / Přemejšlí přemejšlí po celou noc / Čí srdce vzít a čí nechat jít / Čí srdce vzít a neprohloupit // Tumbala zahrála nám balalajka / Tumbala zahrála nám balalajka / Tumbalalajka hrá balalajka / Tumbalalajka hrá balalajka // Holka holka chci se tě ptát / Co může dlouho bez deště stát / A co když hoří nic neumoří / Co bez slz pláče když se vše zboří // Tumbala... // Musíš se hochu můj tak hloupě ptát / Jen kámen vydrží bez deště stát / Lásku když hoří nic neumoří / Srdce to pláče když se vše zboří // Tumbala...

Klezmer?

Slovo klezmer se dnes používá pro určité odvětví židovského folklóru, který má kořeny ve východní Evropě a v chasidismu (charismatická větev židovství). Původní klezmeři (v jidiš klezmerim) byli nájemní židovští hudebníci, hrající židům i ne-židům (v jidiš gojim) na svatbách i při jiných přiležitostech. Typická klezmer kapely byla složena ze smyčců, cimbálu a bubnu, produkce byla zásadně instrumentální a improvizovaná (klezmeři říkali, že hudba z not je papírová hudba, oni že čtou noty přímo z nebe).
Spolu s postupnou asimilací východoevropských židů a s úpadkem chasidismu v první polovině dvacátého století se z klezmerských melodií stala jakási popmusic - přibyly texty v jidiš, většinou nevalné úrovně, a zapojila se dnes typická tahací harmonika. Dnešní "klezmer" čerpá ponejvíce z tohoto období.
Ve čtyřicátých letech východopská židovská kultura vyletěla osvětimskými komíny. Ti, kteří emigrovali do USA, tradici přiliš neudržovali, pročež židovská hudba vplynula do hudby populární a jazzové (slyš například Gershwinovy skladby).
S módou etnické hudby v osmdesátých letech dvacátého století se přirozeně zvýšil zájem i o hudbu židovskou. Konec klezmerské éry v první polovině století se naštěstí kryl se začátkem éry záznamu zvuku, takže se obrozenci klezmeru (jmenovitě Michael Alpert se svými Brave Old World, The Klezmatics nebo třeba Flying Bulgar Klezmer Band) měli od čeho odpíchnout (jmenovitě od nahrávek cimbalisty Josepha Moskovitze a klarinetistů Naftule Brandweina či Dave Tarase). Protože je těchto nahrávek málo, mají dnešní klezmerové kapely obdobný repertoár.
Podmanivost zvláštní melodiky (cikánské stupnice) a rytmiky (tance jako nigun, frejlach, hora a jiné) způsobila, že se klezmerem nechává více či méně inspirovat mnoho umělců. Tak se ve například v Česku ve stáji "židovin" sešli tak rozdílní lidé jako Lesík Hajdovský (skupina Ester), Bára Basiková (sólové album Yomi Yomi), Eva Svobodová (album jazzových úprav židovských písní Du Meydele Du sheyns) a mnoho dalších, viz níže. Za vyloženě klezmerové skupiny se pak považují Klec a Klezmerim.

Martin Šmíd

Klezmeři

Nakladatelství H&H českým čtenářům zpřístupnilo publikaci původně v německé verzi nazvanou Klezmer-musik (1999), v přeložené Vlastou Reitterovou pak Klezmeři (2003), autorů Ritty Ottens a Joela Rubina, na první pohled tedy monografii, jíž by měl každý příznivec aškenázké lidové hudby přivítat. Nevím ale, zda je nejšťastnější v našem minimálně informovaném prostředí vydávat knihu polemickou, a to polemickou v míře pochopitelné odborníkům věnujících se žánru do patřičné hloubky, ale těm, co chtějí získat jakýsi úvod do studia, přinese však až příliš zaujatý pohled specificky vycházející z prostředí německého, méně již amerického (spoluautor Joel Rubin je zakotven v obou) – těžko např. málokdo u nás bude rozumět výpadům proti Gioru Feidmanovi. Pochopitelnější jsou výhrady autorů k postupující profanaci klezmeru, hudbě původně svázané s religiozitou a sakrálnem, přesto to zarazí v práci, která se vědomě hlásí k historiografii, tudíž k vědomí o vývoji a nutnosti změn (různými směry). Autorům je proti srsti vlastně jakýkoliv vývoj, fúze s jazzem i klezmer revival. Ten pravý klezmer dnes prý hrají pouze chasidští klarinetisté v Izraeli, protože žijí stále v duchovním světě. Jenže Ottensové a Rubinovi vůbec nevadí nahrávky, které spolu produkovali pro německé labely Trikont a hlavně Wergo, které – pokud to nejsou archivní předválečné snímky - pořídil jako klarinetista právě Joel Rubin, jak zjišťujeme z přiložené (opravdu hodně) Výběrové diskografie, z níž vypadla i debutová deska Klezmer music Brave Old World, s nimiž Rubin také kdysi (právě zrovna na této nahrávce) hrával. Nemůžu si pomoci, ale považovat víceméně jen svoje alba (třebaže ta jsou po editorské stránce vypravena opravdu nebývale a ani interpretačně jim není možné upřít ani náhodou neprofesionalitu, spíš chlad a přílišný zcela pochopitelný sympatický purismus, ale nad tím se nepozastavuji, to patří k věci; nahrávky Rubense považuji do jednoho za povedené) za reprezentativní, se mi zdá mírně podivné, Rubin přece není jediný, kdo se snaží o autentickou interpretaci starého klezmeru (ostatně je zvláštní, že v textu vytýká užívání akordeonu jiným, a sám má přitom harmonikáře ve svém Joel Rubin Jewish Music Ensemblu) a ani výčet archivních edic není úplně reprezentativní (i když se zmiňují i jiné antalogie než jen Ottensové a Rubina); zdá se mi, že práce některých jiných muzikologů je záměrně opomíjena – třeba takového Michaela Alperta (v bibliografii i discografii hledáme marně; jím připravené velmi autentické snímky bukovinského houslisty Leona Schwartze  Like in different world (Global Village 1995) se podle mě dají těžko opomenout v práci věnované původnímu klezmeru). To vše částečně narušuje výborný dojem ze sociálně historických partií, věnovaných životnímu stylu klezmorim i jejich publika, čistě muzikologických kapitol (pro mě ovšem příliš odborných)  i portrétů nejvýraznějších instrumentalistů žánru, činných zvláště v době jeho největší slávy v 19. století. Zde je určitě největší přínos publikace, mám však dojem, že českého čtenáře spíše bude zajímat pozdější vývoj, doložitelný poměrně slušným množstvím nahrávek.    Pavel Straka

Tif in veldele
Tradicionál (hluboko v lesíčku)

wpe14.gif (3147 bytes)

1. Tíf in veldele štejt a bejmele / un dí dvajgelech blien / un baj mir orim šnajderl / tut majn harcele tsien

2. Ojfn bejmele vakst a cvajgele / un dí blatelech cvitn / un majn orim švach harcele / cit cu majn ziser iten

3. Ojfn cvajgele štejt a fejgele / un dos fejgele pištet / un baj mir orim šnajderl / tut majn harcele trištet

zpevnik.jpg (310212 bytes)

Není vůbec lehké seznat klezmer písně na Internetu. Tuto mi poslal jeden účastník jedné konference. 

Di Grine Kuzine

grinekus.jpg (311700 bytes)

Co je to ten klezmer, příloha Čeckých klezmrových stránek. připomínky zasílejte na tuto adresu.