FORMAČNÍ  PŘÍLOHA
ČESKÝCH KLEZMEROVÝCH STRÁNEK

České (a slovenské) klezmer kapely a interpreti
o kapelách hrajících či inspirovaných židovskou hudbou

novinky - české kapely
 byli tu anebo spíš nebyli - co je to ten klezmér

aktualizace k 21. 3. 2006

 


 

 

Skupiny hrající klezmer či jinou židovskou hudbu

A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P R
S T U V W X Z

Adash
(pěvecký sbor, hebrejské a jidiš písně)

 

http://www.osu.cz/adash

vznik 1999
1,2,3,4 CD
kontakt: doc. Tomáš Novotný 777572956
novotny@osu.cz
א
Činna
(šansony, jazz jidiš písně)

 

http://www.cinna.cz/

kontakt: Petr Soudek, 777830153, k.komar@tiscali

א

El-jazz-er
[dříve Eliezer]
(jazzrockové pojetí židovské hudby)

 

vznik:současná sestava 2005

pět členů:housle, saxofon+zpěv, baskytara, klávesy,bicí

kontakt:Jiří Tibitanzl, Hradec nad Svitavou 431, 569 01, +420776737264, +420777332206 (agentura),

 mumraj@c-box.cz

א

Ester
 (židovská hudba)

www.ester.euweb.cz
vznik
1995
 1,2 ,3 C
 kontakt: Dr. Kateřina Hajdovská - Tlustá, Michnova 1626, Praha 4, 149 00
 +420224913792, +42027917106,
ktlusta@mbox.dkm.cz

א
Hana Frejková
(jidiš písně)

hanafrejkova.wz.cz
 1 CD
 kontakt: Hana Frejková, Na Hřebenkách 4,. Praha 5, 150 00 - tel. +420-2-57322407, +420-777-110260, hfrejka@volny.cz
א
Ha Chucpa
 (židovská hudba, jidiš, hebrejské písně, klezmer, scénická četba)

www.hachucpa.jazzparty.cz
1 CD

vznik 1997
osm členů: dvoje housle, violoncello, hoboj, klarinet, klavír, akordeon a zpěv – kontakt:jaromir.paril@worldonline.cz
א
Chesed veemet
[dříve Chesed]
 
(písně židovské, cikánské a původní české inspirované židovskou tematikou)
www.chesed.cz
vznik 1991 – 1992, současná podoba i název 2002

1,2 CD
čtyři členové: zpěv a perkuse, housle, kytara, akordeon
 kontakt:
Zuzana Wirtová,
 0608 824806
chesedveemet@hotmail.com
א
Kateryna Kolcova
 (židovská hudba)

kateryna-kolcova.webzdarma.cz
 vznik 1998
 zpěv, klavír
 
1, 2 CD
 kontakt:
Kateryna Kolcová-Tlustá, Vratislavská 387/5, Praha 8 - Bohnice, 181 00, +420 723562854 ,
 +420233541530,  jan.tlusty@volny.cz
kateryna.kolcova@volny.cz
א
Klec
(rock-klezmer)

www.klec.cz
vznik 1997
 šest členů: flétna/kytara/zpěv, housle, klarinet, el. kytara, basová kytara, bici 
 1 CD
 kontakt: Martin Šmíd, Pod Rybníčkem 25, Praha 6, 165 00, +420-777-605528, martin@klec.cz
א
Létající rabín
[dříve Klezmer Quartet]
 (klasičtější klezmer)

www.letajicirabin.com
vznik
2001
čtyři
členové:akordeon, klarinet, baskytara, elektrická kytara
 1 CD
kontakt: Vojtěch Peštuka, Jana Švermy 7, Prostějov,
 79601, 606889501,
 Vojtěch Pospíšil 608924173 letajici.rabin@post.cz
א
 Marion
(jidiš a české písně)

vznik 2001
dva až tři členové: zpěv
, kytara/balalajka/akordeon/zpěv, klarinet
kontakt: Jan-Matej Rak, K Berounce 3, Praha 5 – Radotín 153 00, 603322903, mrak@popstar.com
א
Mišpacha
 
(chasidské písně)

music.taxoft.cz/mispacha
1, 2, 3 CD
Kontakt: viz Prague Klezmerim
 א
Natalika
(balkán,trochu klezmer a jiný folklór)

vznik
1998
 čtyři členové: cello/zpěv, mandolína/kytara, kytara/housle, kontrabas 
 1, 2, 3 CD
 kontakt: Natalie Velšmídová, Dvorecká 6 Brno -Tuřany, 620 00, +420 5 45220785, +420 604 702988, tjanik@fmu.ped.muni.cz
א
Věra Nerušilová
( +Alexander Shonert a Natalie Shonert)
(jidiš, sefardské, hebrejské písně a niguny)

vznik
2000
tři členové:zpěv (kontraalt), housle a klavír
 1CD
 א
(Prague) Klezmerim
(kavárenský klezmer)

http://music.taxoft.cz/klezmerim
vznik 1993
pět členů: klavír/zpěv, housle,klarinet/saxofon, kytara/ kontrabas, fagot
1,2 CD
 
kontakt: Helena-Ester Rothová Terronská 29, 160 00 Praha 6, 02-3122 386, 0604-129 689, ester@kehilprag.cz
א
Preßburger Klezmer Band
 (klezmer)

www.klezmer.sk
vznik 1995
sedm členů: zpěv, housle, klarinet, akordeon, kontrabas, klavír, bicí
 - 1,
2, 3, 4 CD
kontakt: Samuel Alexander Kozia 20, 811 03 Bratislava 1, Slovensko,
+421(907)114392, klezmer@klezmer.sk

א
Rut
(taneční soubor: židovské orientální, východoevropské i sefardské tance)

vznik 1994
umělecká vedoucí Eva Štefková, kontakt: Eva Štefková, 732743557, Petr Hubáček, pete.pv@email.cz, Hana Svobodová, riziko@seznam.cz

א

Alexander Shonert

(houslový virtuoz, vážná hudba, niguny, jidiš melodie)

www. shonert. com

א
Tiferet
(sefardské a keltské písně)

www.tiferet.info
vznik 2002
devítičlenná rodinná kapela
kontakt: 515244358, richterovas@seznam.cz

א

Trombenik
(klezmer)

www.trombenik.cz
vznik 2001
čtyři členové: housle, klarinet, kontrabas, banjo a bicí
1
 kontakt: Josef Vondráček, +420777116306

א

Tumbalajka
(klezmer, jidiš, ruské a rumunské písně)

vznik 2003
tři členové: akordeon, dechy (klarinet, saxofon, fagot, tarogato) a zpěv
1
kontakt: Ladislava Eichlerová, Gagarinova 292, Police nad Metují
 549 54, 491541607, 728675429, ladka.eichlerova@seznam.cz

א

Jaromír Vogel
(hudební skladatel využívající postupů židovské hudby)

 www.vogelavos.com
kontakt: Jaromír Vogel, Voroněžská 26, Praha 10, 110 00,
avos@email.cz, +420723176684, +420775176684

א

Weytora
(stará židovská hudba, zmiroty, gotická hudba)


www.weytora.cz
vznik 1994
pět členů: flétny,dudy, šalmaj, fidula, bicí
kontakt: Tomáš Sokol, Lelkova 23, Brno 637 00, 541220210, 777580343, weytora@volny.cz

K & Ž v Č


„My jsme tuhle hudbu hráli, když vy jste ještě tahali kačenky/hráli folk/ co já vím co ještě,“ mohli by připomenout svým mladším následovníkům členové pražského sboru Mišpacha. název znamená v hebrejštině a jidiš rodinu - kapela začínala jako rodinná. Hráli a dodnes hrají duchovní a světskou hudbu s texty v jidiš i hebrejštině a zatímco k mnohým ostatním zde přítomným kapelám se židovská hudba dostala po trase Halič (případně Litva, Bělorusko, Moldávie, Rumunsko) - Amerika - CD, oni vycházejí i z místních kořenů. K nejvýraznějším osobnostem patřili zesnulí manželé Hana a Mikuláš Rothovi.
Mladší generací Mišpachy jsou Klezmerim (na deskách se objevuje označení Prague Klezmerim), přeloženo z hebrejštiny i jidiš hudebníci. Na rozdíl od svých rodičů hrají čistě instrumentální hudbu (i když s nimi čas od času vystupuje herec pražské Ypsilonky Petr Vacek), která by neměla postrádat "jidiškajt", jak sami říkají (ale který právě v jejich soundu bohužel mnozí postrádají).

Podobné zaměření a způsob interpretace (vesměs hebrejské písně, doplněné však i jidiš, kolektivní neprofesionální zpěv) zvolil Tomáš Novotný, evangelický teolog, starozákoník, hebraista a dirigent pro sbor Ostravské univerzity Adash, který vznikl jako svébytná didaktická pomůcka – pro výuku hebrejštiny vokální formou. Ze sboru se vyčlenila jeho sólistka Barbora Baranová, již doprovází doc.Novotný na concertinu (typ akordeonového klávesového nástroje), společně interpretují jidiš písně a připravuje se zvuková konzerva.

Další stálicí na hudebně-židovském nebi jsou Ester, dvojice složená z průkopníka české alternativy a později rapu Lesíka Hajdovského a jeho sestry. Kateřiny Tlusté, dříve působící v Chesed. Ten od sezony 2002 po rozpadu starší sestavy s Janem Matějem Rakem a Karolínou Vančurovou mění název na Chesed veemet, dál jej vede Zuzana Wirthová, ale obklopuje se novými instrumentalisty - kytaristou Andrejem Sujetovem Kostičem, akordeonistou Michalem Marcinem a houslistou Alexandrem Shonertem (známým i ze spolupráce s Věrou Nerušilovou) Dva členové poslední sestavy Chesedu před přejmenováním -multiinstrumentalista Jan-Matěj Rak a zpěvačka Monika Žáková (občas doprovázení klarinetistou Havelkových Melody Makers Michalem Zpěvákem) spolu vystupují v duu Marion, orientovaném na jidiš a méně známé české lidové písně.

Naopak posluchači Ester si mohou vychutnat povětšinou hebrejské (v repertoáru však již mají i – zvláště na třetím albu – dost věcí v jidiš a několik sefardských také hrají) písně s lehce modernizovaným doprovodem.
 K mladší generaci, okouzlené americkým klezmer revivalem, patří pražská Klec, jejíž členové se sešli z různých hudebních koutů, což se pozná na jejich projevu – dnes docela tvrdě rockovém. Hrají většinou jidiš písně s českými texty, část jejich repertoáru je původní.

Brněnská Natalika o sobě říká, že se v její hudbě potkávají národy. Neklade si za cíl žánrově se jasně zařadit, jejím cílem je spíše uvolněnost a neortodoxnost, posluchač rýpal by řekl, že přání je otcem myšlenky. Její poslední album je věnováno hlavně romskému a židovskému etniku..
Vycházející hvězdou na tomto nebi je altistka neobyčejného hlasu Kateřina Kolcová-Tlustá, interpretující všechny židovské žánry od klezmeru až po hebrejšké duchovní písně.
Tradiční jidiš písně lze slyšet od herečky Hany Frejkové, doprovázené skupinou Prager Tandelmarkt na stejnojmenném albu, dnes pouze kytaristou Michalem Hronkem, známým z jeho irizujících projektů..

Tamtéž můžeme slyšet i Rudolfa Pellara (nar. 1923), který natočil taktéž album židovských písní s folkovou kapelou Heuréka (ta již v roce 1979 pořídila pro Panton snímek Tumbalajka). Pellarovou o něco mladší generační souputnicí je Věra Nerušilová (nar. 1935), jež v současné době spolupracuje s matkou a synem Shonertovými.
Nejmladší generaci pak reprezentují prostějovští Létající Rabín a Trombenik .Před nedávnem (do roku 2002) působila v Ústí nad Labem jazzklezmerová Sabaka. S brněnským Hadivadlem je svázaná Ha Chucpa. Židovským tancům (v rozsahu orientální, východoevropské a sefardské)se věnuje prostějovská Rut.

Poměrně populární jsou v českých zemích i  sefardské písně, jimž se věnují většinou interpreti staré hudby: Kvinterna, Rudolf Měřínský, Jana Levitová či Weytora (ta je ovšem orientována spíše na duchovní středověkou aškenázskou hudbu), nejnověji znojemský Tifaret, což je ovšem soubor folkový.

 

 

Skupiny a interpreti klezmerem a židovskou hudbou inspirovaní
Hana Hegerová - šansoniérka údajně židovského původu, občas interpretující židovské písně
Kapitán Kajman – směs šramlu, blízkovýchodní melodiky a jazzových tendencí
Neočekávaný dýchánek - směs hospodského rocku, balkánu a klezmeru, interpretovaná
s patřičnou energií

Traband - folkově-keltsky-cirkusově-klezmerově-pouťově-dechový orchestr
Vltava - nezařaditelná špičková domácí rocková skupina, občas zařazující klezmerové vložky  na své desky, dnes už ovšem neexistující

 

! רעדוךב קניךט

 

 

Klezmer a židovská diskografie

 

Tumbalajka/ Lieder und Tänze aus Osteuropa – vlastní náklad bez vročení – instrumentální duo (harmonikář Viktor Ehlscheidt a dechař Václav Eichler) se zpívající herečkou Radkou Urbanou, působící v záp. Čechách a Bavorsku, interpretuje v mírně hospodském duchu ruské, židovské a rumunské písně a melodie

 

HaChucpa/ החצפה - vlastní náklad 2005 – jidiš písně a klezmer v konzervativnějším akustickém pojetí

 

Alexander Shonert/ Jewish Violin in Prague – SOVA 2005 – výborný houslista osciluje mezi klasikou, klezmerem a Orientem

 

Trombenik/ Mr. Bocher – vlastní náklad 2004 – pražští klezmeři mají rádi šraml a veselí

 

Preßburger Klezmer Band +André Ochodlo/ Shalom.Yiddish songs – Pavian 2004 – polský šansonier interpretuje ve svém obvyklém romantizujícím stylu jidiš klasiku za doprovodu slovenských klezmorim

Preßburger Klezmer Band/Ot Azoy – Millenium 2004 – reprezentativní  a přesvědčivá vizitka slovenské kapely

Šura Gorelik - Vjačeslav Grochovskij/ Židovské písně – Levné knihy/Kuře v hodinkách bez datace (zřejmě 2004) – klasický jidiš a klezmer repertoár v poprockových úpravách s klezmerovým klarinetem a houslemi v mezinárodní sestavě s převažujícími českými instrumentalisty

Šura Gorelik – Vjačeslav Grochovskij/ Populární melodie klezmeru – Levné knihy/ Kuře v hodinkách bez datace (zřejmě 2004) – stejná sestava jako na albu Židovské písně hraje a zpívá ve stejném duchu klasický židovský repertoár

Kateryna Kolcova/Blízko je den.Židovské obřadní zpěvy – Supraphon 2003 – hebrejské obřadní písně v modernizujících úpravách

Létající rabín/Lebedik un freylech - Létající rabín 2003 - tradiční repertoár s výrazným akordeonem a klarinetem

Adash/ Židovské písně – Rosa 2003 - hebrejské popěvky ve sborových úpravách

Prague Klezmerim/Noc v ráji - Arta 2002 - tradiční, spíše středoevropské kavárenské pojetí s hostujícím Petrem Vackem v roli zpěváka.

Klec/15 písní o lásce - vlastním nákladem 2001 - známé i méně známé písně žánru klezmer s českými texty v rockovém provedení

Prager Tandlmarkt/písně v jidiš - Společnost pro kulturu a dialog 2001 - Hana Frejková a Rudolf Pellar zpívají za doprovodu souboru Šarbilach

Adash/Nový prostor – Rosa 2002 – třetí album ostravského sboru

Preßburger Klezmer Band/Lajv – Akcent 2002 –Živé provedení zní opravdu živě, i když vzor kupříkladu takových Klezmer Conzervatory Bandu včetně zpěvačky Judy Bressler je trošku nedostižný

Chesed/Židovské písně - Indies 2001 - Žalmy, hebrejské i jidiš písně v tradičním podání (dva ženské vokály, housle + kytara)

Psalteria/Scalerica d´Oro – vlastní náklad 2001 – Tzv. autentická interpretace historické hudby francouzské, španělské a německé, vedle níž značný prostor zabírají i písně sefardské

Preßburger Klezmer Band – Music Master 2001 – první náhrávka, spíše demosnímek bratislavského souboru

Adash/ Hebrejské písně Rosa 2001. Další hebrejské popěvky.

Věra Nerušilová, Alexander Shonert & Natalie Shonert/ Nigun – Black point 2001 – šansoniérka známá kriminálnickými písněmi z televizní a filmové série o radovi Vacátkovi (díly Kaprova smrt, Smrt černého krále) Hříšní lidé města pražského interpretuje židovskou klasiku (jidiš, ladino i hebrejskou) se sobě vlastní hloubkou, rovnoceným partnerem je i klasicky školený houslista Alexander Shonert (improvizující ovšem v duchu klezmorim), jeho matka je na klavír převážně jen doprovází

Kvinterna- Hana Blochocá/ La Rosa Enflorence. Sephardic Romances And Askenazi Prayers – Arta 2001. Soubor historické hudby hraje v ćeských zemích muzikanty oblíbenou sefarskou hudbu doplněnou několika liturgickými aškenázskými kousky.

Katryna a Umělci v hladovění/Yadid nefesh - Příkrý les 2000 - jazzrockové až artrockové úpravy tradičních písní

Adash/ Hebrejština písněmi – Telepace 2000. Pokus o učebnici formou zpívané zvukové konzervy.

Ester/Der Jiddische Samovar – Rosa 2000 – Třetí album sourozenecké dvojice Hajdovský-Tlustá se soustředilo toliko na jidiš repertoár (i nově složený), zvuková podoba je víceméně klávesově elektrická (narušují ji najazzlé dechy Bharaty Rajnoška).

Natalika/Nikdo nesmí chodit po mé hladině - Natalika 2000 - Natálie Velšmídová (známá mj. z Teagrasu) + kapela = hebrejské, jidiš, cikánské, srbské a francouzské písně.

Eva Svobodová, Zdeněk Zdeněk/Du Meydele Du sheyns - Multisonic 1999 - Jazzové úpravy jidiš písní, převážně tradicionálů. V mezihrách autentický přednes zpěvaččiny matky v jidiš.

Natalika/Mým národům - Natalika 1998 - Deska s multikulturním a multlingvistickým obsahem,

Ester/Shalom Chaverim - Rosa 1998 - Jidiš a hebrejské písně v mírně moderním folkovém aranžmá.

Jenö Kohn/Jiddische Stikele - Supraphon 1997 - Český vydavatelský dinosaurus zapátral v archivech. Album obsahuje remasterované nahrávky písní pražského ghetta s klavírním doprovodem, pořízené  roku 1959

Klezmerim/Yiddish Blues - Pražská židovská obec 1997 - Nejslavnější klezmer skladby v instrumentální formě v podání mladé pražské skupiny. Recenzi  Lidových novin naleznete zde.

Václavek, Ostřanský, Jelínková/Domácí lékař - Indies records 1996 - Kromě původních a českomoravských lidových obsahuje 7 stylizovaných jidiš písní s ženským vokálem a akusticky-kytarovým doprovodem.

Různí interpreti/Synagogální zpěvy - Supraphon 1996 - Nahrávky zpívaných modliteb z let 1956 a 1960.

Daniela Demuthová +Rudolf Měřínský/ Písně Sefarditů – Oliverius 1996. Původní spoluhráč J. Levitové si našel další zpěvačku, kterou vábí sefardské písně v renesančním aranžmá.

Jana Lewitová, Vladimír Merta/Sefardské inspirace - ARTA 1996 - Staré sefardské písně.

Ester/Tobě, Jeruzaléme - Rosa 1996 - I klasik českého rapu a alternativy Lesík Hajdovský se společně se svou sestrou navrací ke kořenům. 19 skladeb většinou v hebrejštině (biblické i moderní) včetně Hatikvy - hymny Izraele.

Chesed/ Židovské svátky v písních – Rosa 1994. Debut folkové kapely židovské orientace ve velmi běžném portovním pojetí, tehdy ještě členkou Kateřina Tlustá.

Mišpacha II, Klezmerim, Miki Roth/Hrají a zpívají chasidské a židovské lidové písně - Merta ARTeM 1994. Společný projekt Mišpachy - pražských interpretů duchovní hudby, většinou hebrejské - a jejich druhé generace - skupiny Klezmerim. Za povšimnutí stojí nezaměnitelný vokál pražského kantora Mikiho Rotha. Melodii písně Ach, yachabibi budete možná znát z Pulp fiction.

Heuréka, Rudolf Pellar a Ruth Litui Jacoby/Sha, Stil – Bevox 1994. Dnes trochu pozapomenutý folkově-folklorizující soubor Heuréka, populární hlavně v 70. letech, společně s šansoniérem R. Pellarem (ten též na CD Prager Tandlmarkt) a izraelskou vokalistkou R. L. Jacoby, 20 písní v jidiš, ladinu a hebrejštině, dvě jidiš klasiky opatřeny českými texty (Gei ich mir spatzirn Jiřím Dufkem,Chanele Miroslavem Částkou), realizováno pouze ve formě MC.

Jana Lewitová, Rudolf Měřínský/Sephardic songs - ARTA 1993 - 17 písní španělských Židův ladinu (jazyk jižních Židů) + několik instrumentálních variací.

Lorien - Aion 1993 - Projekt bratří Vozáryů,  známých z populárního Oceánu (projekt existuje i v akustické verzi za spoluúčasti Milana Hlavsy a Josefa Janíčka z PPU a Tomáše Schilly), a Milana Bartalského. Židovské melodie, tradicionály i umělé, otextované Danielou Vozáryovou.

Jakov magid, Felix Slováček a další čeští instumentalisté/ Lekhaym, Yidn – Multisonic 1993. Jazzpopový až estrádní projekt litevskožidovského zpěváka  a českých instumentalistů.

Bára Basiková, Jiří Helekal, různé sbory a sólisté/Yomi Yomi.Pražská jidiš muzika - Consus 1992 - Jidiš písně s klasickým (v pravém slova smyslu) akustickým doprovodem

Mišpacha/Mišpacha zpívá chasidské a židovské lidové písně - Merta ARTeM 1991 - Duchovní i světské písně v hebrejštině, jidiš i ladinu v podání pražské rodinné kapely. Dvě písně zpívá princezna ze Třech veteránů Vida Skalská-Neuwirthová.

Viacheslav Grokhovsky a Czechoslovak State Radio Folk Orchestra/ Židovská rapsodie na motivy lidových písní a tanečních melodií pro housle a orchestr - Supraphon 1990 -Mezhdunarodnaya kniga 1991 – Levné knihy 2003. Velmi stylizovaný produkt tzv. třetího proudu .

 

 

 

 

Jednotlivé písně lze nalézt na deskách Hany Hegerové (Šejn vi di lavone, Jidiše mame), Karla Gotta (Eli,eli – u něj s názvem Židovská modlitba), skupiny Vltava (Mayn Rue Plats) a Pavlíny Jíšové (Yerushalaim shel zahav). Inspirace židovskou hudbou nezapře Teagrass, Petr Skoumal (sám po matce židovského původu) či novější Javory a dokonce Iva Bittová (jidiš klasiky Dos Kelbl –čili Dona, Dona- na Ne, nehledej a Huljet na Bílém infernu, ovšem s její novou hudbou) .

Klezmer kapely, příloha Čeckých klezemrových stránek. připomínky a informace o stávajících i nových kapelách zasílejte na tuto adresu.